Obsah

TŘÍDA VČELIČKY – nádech jara, první kvítí

Jarní pohádka

Bylo, nebylo, dávno tomu. To ještě vládla pevnou rukou Zimní Královna a celý kraj přikrývala veliká sněhová peřina. Uprostřed lesa pod sněhovou přikrývkou zatím odpočívala malá Fialka. Čekala totiž na Sluníčko, až ji probudí a ona na kraji lesa rozkvete spolu se svými kamarádkami, jinými polními květinami. Jen jedno ji trápilo. Nevěděla, jestli jí sluníčko splní její přání. Chtěla sukýnku modrou, jako nebe nad hlavou a pěkně rozvlněnou, aby se při tanci dobře točila. Se zelenými lístky by byla sukýnka pěkně nazdobená. A tak zatím co Fialka ještě pěkně spala, začalo Sluníčko pěkně hřát a chtělo Zimní Královnu zahnat do severních krajin, kde panovala celý rok. Přálo si, aby se pomalu probouzela jarní víle Vesna a svým veselým šatem probudila všechny květinky na louce. I tu nedočkavou Fialku. A jak tak to Sluníčko přemýšlelo, začalo víc hřát a hřálo a hřálo, až nakonec Zimní Královnu zahnalo do jejího království a rozpustilo všechen sníh, který krajinu přikrýval. Sluneční paprsek se dostal i do postýlky, ve které Fialka spala, a lehce ji polechtal, aby se probudila. Fialka napřed vykoukla jen svými zelenými lístky. Chtěla se totiž podívat, jestli Sluníčko nezapomnělo na svůj slib s modrou sukýnkou. Už se nemohla dočkat a vystrčila i hlavičku a zavolala na Sluníčko: „Tak co, Sluníčko, nezapomnělo jsi na mě? Já bych tak ráda modrou sukýnku.“A Sluníčko se usmálo a kývlo na Fialku: „Jen se neboj a pojď na louku. Budeš mít modrou sukýnku, jak sis přála. Jen abys Fialkou zůstala.“Fialka se usmála, probudila i své kamarádky a vyběhly na louku. Sluníčko vzalo modrý mráček a všechnu modrou barvu na Fialku a její kamarádky z mráčku na ně vylilo. Jen chyba byla v tom, že Fialka běhala po louce a modrá barva se na všech sukýnkách nezachytila. A tak měly některé modrou sukýnku, některé bledě modrou a některé dokonce zůstaly bílé. Nevěříte? Tak až půjdete na jaře na louku a uvidíte rozkvetlé fialky, přesvědčte se, že jejich sukýnky nejsou stejně modré. Také některé voní víc a některé méně. Jsou ale všechny krásné a připomínají nám, že Jaro už přišlo a Zimní královna odjela do svých krajin. A všem fialkám se od té doby říká violka vonná.

Inspirace do pokojíčku – přečtěte si společně jarní pohádku

  • Zkuste si ji společně převyprávět
  • Můžete si vymalovat obrázek kytičky, který je níže
  • Můžete si přečíst a zkusit zapamatovat básničku o Sněžence

Sněženka

Táta včera na venku,
našel první sněženku,
vedle petrklíč,
zima, už je pryč!

Zimo, už jdi pryč,
Zimo, zimo, už jdi pryč,
jaro si už chystá klíč.
Otevírá jarní bránu,
jmenuje se petrklíč.

Inspirace na procházku – zkuste se na procházce porozhlédnout po okolí a najít první kvítí

  • Jaké kytičky se vám podařilo najít?
  • Můžete se při procházce krásně protáhnout
  • Všimli jste si, jak se na jaře mění příroda?
  • Zkuste si doma říct, co všechno jste venku viděli

Inspirace pro šikovné ručičky – zkuste si doma vytvořit svou vlastní kytičku

  • z barevného papíru si vystřihneme stonek a lístečky a nalepíme na papír formátu A4
  • pak si natřeme barvičku na dlaň a otiskneme na vrchol stonku

 

Sněženka Stock vektory, Royalty Free Sněženka Ilustrace | Depositphotos®

04_slunce-Page-1

A závěr si můžete zkusit zazpívat tuhle krásnou písničku.